Spojené státy americké

Patří svou rozlohou 9 826 630 km2 i počtem obyvatel 301 mil. k největším (4. místo na světě podle rozlohy) a nejlidnatějším státům světa (3. místo v počtu obyvatel). 48 kontinentálních států + Aljaška a Havajské ostrovy.

Přírodní poměry USA jsou velmi různorodé. Při pobřeží Atlantiku se rozkládá Atlantská nížina, která jihozápadním směrem přechází v rozsáhlou pobřežní nížinu sousedící v povodí řeky Mississippi s Mississippskou nížinou. Jihovýchod země vytváří horský systém Apalačského pohoří. Střední část USA vyplňují centrální roviny.

Kordillery prostupují USA od severu k jihu dvěma pásmy. Východním pásmem jsou Skalnaté hory a západní pásmo vytváří Kaskádové pohoří a Sierra Nevada. Pásma Kordiller na území USA uzavírají rozsáhlé náhorní plošiny a bezodtoké pánve, a to Kolaradská plošina s proslulým Velkým kaňonem (Grand Canyon) a Velká pánev s Velkým solným jezerem. Velká pánev klesá na jihu do Údolí smrti (Death Walley) - nejníže položeného místa Severní Ameriky, které leží 86 pod úrovní hladiny světového oceánu. V nejjižnějších částech Velké pánve se rozprostírá  Mohavská a Gilská poušť.

Nejvyšším pohořím USA i celé Severní Ameriky jsou Aljašské hory, ležící v aljašském pásmu Kordiller, s nejvyšší horou Mount Mc Kinley 6 194 m n.m.

Nejsevernější oblastí USA prezentované Aljaškou leží v arktickém a subarktickém pásu. Havajské ostrovy mají vlhké tropické podnebí. Největší část USA se rozkládá v mírném a subtropickém klimatickém pásu. Výrazný vliv na podnebí Severní Ameriky má poloha a směr pohoří. Jihovýchod USA je charakteristický častými ničivými tornády a hurikány.

Nejvyšší srážkové úhrny jsou zaznamenány na jihovýchodní části Aljašky a západě státu Washington -

3 000 - 6 000 mm/rok. Extrémně suchým podnebím  disponuje oblast Velké pánve. 

Zhruba 2/5 povrchu státu odvodňuje největší severoamerická řeka Mississippise svými přítoky (Missouri, Arkansas, Red River, Ohio). Severovýchodní část USA je odvodňována řekou Svatého Vavřince. K úmoří Tichého oceánu náleží řeky Columbia a Colorado a aljašský vodní tok Yukon. Na hranicích mezi USA a Kanadou se rozprostírá vodní systém 5 jezer tektonicko-ledovcového původu, souhrnně označovaných jako Velká jezera (Hořejší, Michiganské, Huronské, Erijské, Ontario).

Severní část Aljašky pokrývá tundra, střed a jih tajga. Stepi označované v Severní Americe pod pojmem prérie zaujímají rozsáhlé oblasti Velkých planin. Jihovýchod USA je typický subtropickými porosty.

Ve Spojených státech je vyhlášeno 60 národních parků. Nejstarším národním parkem světa je Yellowstonský národní par, vyhlášený v roce 1872.

Světově významné jsou zásoby černého uhlí v severní části Appalačského pohoří. Obrovské zásoby ropy a zemního plynu jsou zejména ve státě Texas, v pobřežních částech Mexického zálivu, v Kalifornii a na Aljašce. Koloradská plošina je bohatá na zásoby uranové rudy. Z dalších hospodářsky významných nerostů se v USA těží železná ruda u Hořejšího jezera, množství rud barevných kovů (měď, nikl, chrom) v Kordillerách a také drahé kovy (zlato, stříbro) v Kalifornii.

Spojené státy jsou s počtem přes 300 mil. obyvatel třetím nejlidnatějším státem světa.

Většinu tvoří přistěhovalci z Evropy a jejich potomstvo. Nejvíce obyvatel je původu britského a irského. V průběhu 19. století migrovali do Ameriky lidé z Německa, Skandinávie a ze zemí Rakouska-Uherska.

Druhou nejpočetnější skupinou jsou američtí černoši, tzv. Afroameričané. Jde o potomky otroků dovezených během 16.-19. století převážně ze západní Afriky. Afroameričané jsou rozptýleni po celých Spojených státech, vyšším procentem zastoupení černochů se vyznačují jihovýchodní státy USA a značné množství obývá velkoměsta (New York, Washingtonu, Atlanta).

Nejrychleji rostoucí složkou populace jsou Hispanoameričané (španělsky mluvící obyvatelstvo).

Přistěhovalci z Asie tvoří početné menšiny ve velkých městech. Asiaté často zakládají etnické čtvrtě tzv. China Town.

Běloši tvoří 74 % populace, Afroameričané asi 12 %, Hispanoameričané 11 %, Asiaté 3 % a Indiáni a Eskymáci 1 %. Z hlediska náboženského vyznání převažují protestanti  (51 %), z ostatních lze zmínit náboženství římskokatolické, židovské, muslimské.

Více než půl milionu lidí se do USA přistěhuje nelegálně (Mexičané).

Průměrná hustota zalidnění činí asi 30 obyv./km2. Maximálně zalidněné je atlantské pobřeží. Severovýchod USA obývá 25 % obyvatel státu. Urbanizace dosahuje asi 80 %. Milionová města vytvářejí megalopole. Na severovýchodě USA se rozkládá megalopolis Boswash (Boston, New York, Philadelphia, Washington), v oblasti Velkých jezer leží megalopolis Chipitts (Chicago, Detroit, Cleveland, Pittsburg) a v Kalifornii megalopolis San-San (San Francisco, Los Angeles, San Diego).

Největším městem Spojených států je New York (8 mil. obyvatel), Los Angeles(3,8 mil. obyvatel), Chicago (2,9 mil. obyvatel), Houston (2 mil.),  Philadelphia(1,5 mil.), Phoenix (1,4 mil.).

Spojené státy americké představují nejvyspělejší a ekonomicky nejsilnější stát světa. V USA se tradičně podporují individuální hodnoty jednotlivého podnikatele, který se dokáže prosadit vlastní pílí a podnikavostí.

Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje více než 76 % ve službách, asi 22 % v průmyslu a v zemědělství kolem 2 %.

Asi 70 % veškerého průmyslového potenciálu je soustředěno v průmyslovém pásu, který se táhne od Bostonu na pobřeží Atlantského oceánu podél jižních břehů Velkých jezer až k Chicagu. V oblasti je zastoupeno hutnictví, strojírenství, elektrotechnika, chemický průmysl, raketová a kosmická technika, textilní a potravinářský průmysl.

Druhým průmyslovým regionem je tzv. jihovýchodní průmyslová oblast, jejímž centrem je Atlanta.

Nejrychlejšího rozvoje dnes dosahuje průmyslová oblast na tichomořském pobřeží. Hlavními centry jsou města Los Angeles a San Francisco. Průmysl je specializován na výrobu letadel, zbraní, chemických produktů a jiných výrobků. Hollywood na předměstí Los Angeles se proslavil jako hlavní sídlo amerického filmového průmysl.

Zemědělství, přesto že zaměstnává pouhá 2 % ekonomicky aktivních obyvatel USA, je vyspělé, rentabilní, vysoce přebytkové a hodnotou své produkce zaujímá vedoucí postavení na světě. Zemědělská půda tvoří 60 % rozlohy státu.

Nejproduktivnější oblastí je kukuřiční pás, ležící jižně od Velkých jezer mezi státy Ohio a Nebraska. Na severozápad a jihozápad od kukuřičného pásu ležípšeničný pás. Jihovýchodní a jižní část USA tvoří bavlníkový pás.

Doprava Spojených států disponuje hustou a kvalitní dopravní sítí. V osobní přepravě má hlavní význam automobilová doprava, v přepravě osob na velké vzdálenosti má vedoucí postavení letecká doprava. Největší světová letiště (Chicago, Atlanta, New York). Ve vnitrozemské vodní dopravě hraje rozhodující roli řeka Mississippi, která je systémem průplavů spojena s Velkými jezery.

Velký význam pro ekonomiku spojených států má cestovní ruch. Turisticky nejatraktivnějšími oblastmi jsou Kalifornie, Florida, havajské ostrovy a New York.

Historie

Zdroj: Maturitní otázky-Zeměpis