2. Geografie jako věda
Geografie patří mezi nejstarší disciplíny, jejichž vznik je spjatý s dobou starověkého Řecka.
Eratosthénes z Kyrény na přelomu 3. a 2. století př.n.l. sestavil geografické dílo Géografika, ve kterém vyčlenil geografii jako samostatnou vědní disciplínu.
Geografie pochází z řečtiny (gé = země, grafein = psáti).
Geografie v systému věd
Starořečtí geografové se zabývali otázkami, které se týkaly Země jako celku, např. jejího tvaru, velikosti, postavení ve vesmíru a složení zemského tělesa. Zájem geografie vzrůstal a rozšířil se o nové, aktuální otázky, zabývající se jednotlivými regiony světa, popisem jejich obyvatelstva, sídel, hospodářského využití, ale také otázkami vztahu lidské společnosti k přírodnímu prostředí. Zemský povrch a jeho části bylo nutné graficky znázorňovat, proto vznikla kartografie - nauka o mapách.
Zásadní změny v existenci geografie za posledních 2000 let:
- zúžil se objekt geografie - objektem studia již není celá Země, ale jen krajinná sféra.
- změnil se ráz poznávání - geografie stala disciplínou, kde důležitou roli získala teorie poskytující vysvětlení jevů
- změnilo se zaměření a význam - nemá jen všeobecně vzdělávací význam, ale je vědou s praktickým zaměřením
Geografie je věda, která se zabývá krajinnou sférou a zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase. Geografie leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd.
Objekt geografie
Planeta je složena z několika soustředně uspořádaných vrstev, tzv. geosfér. Geosféry se nacházejí při povrchu pevného zemského tělesa. Geografie studuje: litosféru (zemská kůra a svrchní část zemského pláště), atmosféru (zejména její spodní část - troposféru), hydrosféru (vodstvo na Zemi), pedosféru (půdní obal) a biosféru (živý obal).
5 sfér tvoří fyzicko-geografickou sféru (sféru přírodní). Součástí geografie je rovněž socioekonomická sféra (společensko-hospodářská) - lidská společnost a její výtvory.
Složky fyzicko-geografické sféry a socioekonomické sféry jsou vzájemně propojeny vazbami a tvoří jednotný systém nazvaný krajinná sféra. Krajinná sféra je objektem studia geografie.
Geografické disciplíny
Geografie využívá množství poznatků z jiných oborů, např. matematiky, fyziky, chemie, informatiky, geologie, biologie, historie aj.
Geografie studuje zejména aktuální stav krajinné sféry a snaží se o prognózy jejího dalšího vývoje.
- Fyzická geografie
- Geomorfologie - nauka o georeliéfu
- Klimatologie - nauka o podnebí
- Meteorologie - studuje počasí
- Hydrologie - studuje hydrosféru
- Oceánografie - studuje ocenány a moře (okrajová část oceánu)
- Pedologie - studim půd
- Biogeografie - věda o biosféře
- Glaciologie - studuje ledovce
- Geokryologie - věda o permafrostu
- Socioekonomická geografie
- Geografie obyvatelstva - prostorové rozmístění a struktura obyvatelstva
- Geografie sídel - studuje zákonitosti sídel
- Geografie průmyslu - studuje zákonitositi rozmístění průmyslové výroby
- Geografie zemědělství - studuje zákonitosti rozmístění zemědělství
- Geografie dopravy
- Geografie cestovního ruchu
- Geografie služeb
- Kartografické disciplíny
- Tematická kartografie - sestavování tematických map
- Matematická kartografie - teorie kartografických projekcí
- Kartometrie - věda o měření na mapách
- Ostatní geografické vědy
- Regionální geografie - komplexní geografické studium jednotlivých oblastí
- Politické geografie - studuje otázky týkající se např. územního vývoje států, státních hranic
- Nauka o krajině - studuje obecné zákonitosti krajiny, její rozmístění, vlastnosti a funkce
- Historická geografie - studuje obecné zákonitosti krajinné sféry v minulosti