Kanada

Kanada je druhým nejrozsáhlejším státem světa s rozlohou 9 984 670 km2. Drsné přírodní poměry kanadského území způsobují výrazný nepoměr mezi velkou rozlohou a počtem obyvatel (32,2 mil.).

Na severu se rozprostírá rozsáhlé Arktické souostroví (Baffinův ostrov, Viktoriin ostrov, Ellesmerův ostrov), na východě ostrov Newfoundland a na západě Kanady např. ostrov Vancouver. Střední část Kanady zaujímá Laurentinský štít, rozsáhlé území, které se rozkládá od poloostrova Labrador na východě až po velká jezera na jihu Kanady, a povodí řeky Mackenzie na severozápadě. Oblast je mimořádně bohatá na nerostné suroviny. Kanada je největším světovým producentem niklu a zinku. Kanada rovněž vyniká v těžbě draselných solí, azbestu, ropy a zemního plynu.

Na hranicích s Aljaškou leží nejvyšší kanadské pohoří - Pohoří svatého Eliáše s nejvyšší horou Mt. Logan

5 951 m n. m.

Kanada disponuje poměrně hustou říční sítí s využitelností dopravní i energetickou. Nejdelší kanadskou řekou je Mackenzie, která se vlévá do Beaufortova moře v Severním ledovém oceánu. Nejvýznamnějším přítokem Atlantského oceánu a zároveň hospodářsky nejvíce využívaným vodním tokem je řeka Svatého Vavřince. Energetický význam má řeka Columbia na jihozápadě Kanady. Zhruba 8 % rozlohy Kanady tvoří plochy sladkovodních jezer, z nejvýznamnějších jsou to Velká jezera na hranici s USA nebo Velké Medvědí jezero a Velké Otročí jezero v severní Kanadě.

Největším národním parkem Kanady je Wood Bufalo o rozloze 45 tis. km2 (zalesněné plošiny s množstvím jezer, populace vodních buvolů, medvědů, sobů karibu, losů).

V současné době má Kanada 33,4 mil. obyvatel, jejichž rozmístění je značně nerovnoměrné. Nejpočetnější skupinu obyvatel tvoří potomci přistěhovalých Angličanů (Anglokanaďané) a potomci přistěhovalých Francouzů(Frankokanaďané). Francouzsky mluvící kanaďané obývají zejména provinciiQuebec. Quebčané preferují co největší míru autonomie pro svoji provincii a zachování jejího frankofonního charakteru.

Třetí skupinu obyvatel zastupují potomci původních indiánů a také Inuité (eskymáci). Inuité obývají nejsevernější oblasti, kde pro ně bylo v roce 1999 vyčleněno nově federální teritorium Nunavut s částečnou autonomií. Úředními jazyky Kanady jsou angličtina a francouzština.

Podíl městského obyvatelstva činí 77 %, v devíti největších velkoměstech žije polovina populace.

Oficiální hlavou státu je tedy britská královna, zastupovaná v Kanadě guvernérem. Stát je federací složenou z deseti provincií a 3 teritorií spravovaných federální vládou sídlící v Ottawě.

Kanada je členem skupiny G7 sdružující ekonomicky nejsilnější státy. Dosahuje vysokého podílu HDP na jednoho obyvatele (35 600 USD). Velmi důležitým odvětvím je těžba nerostných surovin, která dobývá všechny druhy nerostů.

Výroba elektrické energie se odehrává ze 60 % v hydroelektrárnách, asi z 15 % se na produkci energie podílejí jaderné elektrárny. Důležitým odvětvím je černá, ale zejména barevná metalurgie (2. místo na světě ve výrobě hliníku, zpracování niklu). Strojírenství a elektrotechnika jsou úzce provázány s americkou produkcí. Hlavním odvětvím je dopravní strojírenství, výroba automobilů ve střediscích Windsor, Toronto. K jiných petrochemie v provincii Alberta, dřevozpracující průmysl, výroba nábytku, novinového papíru (1. místo na světě) a celulózy.

Důkazem vysokého stupně vyspělosti Kanady je značný podíl terciárního sektoru na zaměstnanosti, který činí asi 70 %.

Zemědělství je moderní, vysoce mechanizované a založené na farmářské velkovýrobě. Živočišná výroba se orientuje na chov skotu v prérijních oblastech, chov prasat a ovcí. Rostlinná výroba produkuje zejména obilniny a pícniny.

Významným zdrojem příjmů se pro Kanadu stal cestovní ruch.

Nejlidnatějším kanadským městem je Toronto (4,7 mil. obyvatel). V Ontariu leží i hlavní město Kanady Ottawa (1 mil. obyvatel). Montreal (3,5 mil. obyvatel), Vancouver (2 mil. obyvatel) a dvě milionová města Edmonton a Calgary.

Zdroj: Maturitní otázky-Zeměpis